O sboru

Koncem devatenáctého století nacházela hasičská myšlenka živnou půdu téměř všude. Od založení prvního hasičského sboru ve Velvarech byly hojně zakládány další sbory po českých a moravských zemích.

Také u nás, ve Velkém Týnci, zapustila hasičská myšlenka své kořeny. Snad tomu napomohl velký požár ve zdejší obci r. 1883, který zničil 27 zemědělských usedlostí, 2 stodoly a způsobil značnou škodu na domácím zvířectvu. Možná právě tato pohroma dala podnět, aby byl urychleně založen spolek dobrovolných hasičů. Než se rok s rokem sešel, bylo o spolku rozhodnuto. Podle ústního podání se v březnu roku 1884 sešli příznivci hasičstva na první ustavující valné hromadě. Z této události se nezachoval žádný písemný doklad. První krok byl učiněn. Bylo nutno vypracovat spolkové stanovy. Byl zvolen prozatímní výbor.

V této době obrození českého národa působil ve Velkém Týnci učitel Michal Kráčmar, který byl horlivým zakladatelem spolků a vášnivým stoupencem hasičské myšlenky. Tento muž se postavil do čela přípravného výboru.

Stanovy, které byly k 1. 1. 1885 vypracovány a později vytisknuty, se dochovaly. První článek nejvěrněji vystihuje ušlechtilé pohnutky zakladatelů.

„Účelem spolku dobrovolných hasičů ve Velkém Týnci u Olomouce jest řádným spoluúčinkováním při vypuknutí ohně život a majetek obyvatelů chrániti“

Zakládající výbor, který je ve stanovách jmenován, působil i v dalších letech. Tento výbor se skládal z členů: Michal Kráčmar, Josef Okoun, František Prečan, Ferdinand Koutný, Tomáš Prečan, Jan Pytlíček, Jan Vanýsek, Josef Meloun, Josef Kolář, František Kubíček. Stanovy byly schváleny obecním výborem a 2. března 1885 c.k.  místodržitelem v Brně.

Spolek byl oficiálně uznán. Začíná dlouhá a bohatá práce řady generací. Jsme na počátku cesty, po které sbor hrdě kráčel, ale i klopýtal po celých sto let.